Tento příjemně působící byt je důkazem dovednosti a kreativity svých majitelů. Všude, kam se podíváte, vás zaujme a překvapí něco nápadité, milé, hezké či praktické. A co je úplně nejlepší, většina z toho se zrodila v jejich hlavách a vznikla pod jejich šikovnými rukama. A to se počítá!
Podkrovní prostorný byt na okraji Vídně se stal před třemi lety domovem mladé dvojice. Jeho koupě jim spolkla všechny finance, proto jim nezbývalo nic jiného, jen zařizovat si ho postupně, svépomocí a nízkonákladový. Navzdory minimálnímu rozpočtu je však výsledek maximálně efektní. Oba jsou totiž kreativní, zruční a nebojí se roboty.
Něco dostali, něco našli, něco si přinesli ze starého bytu. Něco premaľovali, něco zrecyklovali. A mnoho věcí si vyrobili sami. Vedle tom všem Lucia přišla na to, že možná by se jejich návody a postupy hodili i jiným lidem, kteří stejně nemají na účtu peněz nazbyt, ale chtějí bydlet kvalitně a pěkně. A proto se rozhodla psát blog, který nazvala příznačně „Lucididit“. Spojuje se v něm její láska k psaní s láskou k tvoření.
„Za pohovkou jsme jeli do Bratislavy. Chtěli jsme něco jiného, ne klasické. V showroomu ji všichni lidé, kteří prošli kolem ní, komentovali slovy fuj či ošklivá. A já říkám, že to je přesně ono! Líbilo se mi, že je divná, asymetrická. Když jsme ji objednali, prodavač nám prozradil, že jsme úplně první. „
podkrovní byt Miro pochybovat
„Za pohovkou jsme jeli do Bratislavy. Chtěli jsme něco jiného, ne klasické. V showroomu ji všichni lidé, kteří prošli kolem ní, komentovali slovy fuj či ošklivá. A já říkám, že to je přesně ono! Líbilo se mi, že je divná, asymetrická. Když jsme ji objednali, prodavač nám prozradil, že jsme úplně první. „
Luci, já jsem se k tobě dostala úplnou náhodou, když jsem narazila na internetu na tvůj blog a okamžitě mě zaujaly fotky – jak jsem správně předpokládala – z vašeho bytu. Jak ses k blogování dostala?
Začalo se to stahováním. Většinu peněz jsme vložili do koupě bytu a v podstatě jediná možnost, jak ho následně zařídit, bylo hledat nějaké jiné cesty. A tehdy se to začalo – předělávání starého nábytku či výroba nového svépomocí. Jelikož já byla vždy kreativní, nedělalo mi to problém. Tehdy jsem si řekla, že by nebylo na škodu, kdybych se se svými nápady a tipy podělila s lidmi. Vždyť nejsem jediná, která nemá peněz nazbyt na zařízení bytu. Tak jsem si řekla, že začnu na toto téma blogovat a radit druhým lidem, jak si předělat nábytek, vyrobit do bytu dekorace a podobně.
„Uvažovala jsem nad tím, že by se nám hodilo ještě něco před okno. Nějaká police lze … Na druhý den jsme koupili dřevo, kožené opasky a namontovali tento závěsný trám. Hodinová záležitost. „
podkrovní byt Miro pochybovat
„Uvažovala jsem nad tím, že by se nám hodilo ještě něco před okno. Nějaká police lze … Na druhý den jsme koupili dřevo, kožené opasky a namontovali tento závěsný trám. Hodinová záležitost. „
Měla si konkrétní představu, jak to bude ve vašem bytě vypadat, nebo si se inspirovala holými stěnami a čekala na nápady, které se postupně ukáží jako ty nejlepší pro tento prostor?
Sem se hodí přirovnání „tabula rasa“, tedy nepopsaná tabule. Přesně takový byl na začátku tento byt. Mysleli jsme si, že začneme kuchyní. Vzali jsme si s sebou i staré „ikeácké“ skříňky, že vždyť nějak je sem napasujeme, ale nevešli se, tak jsme se museli pustit do plánování kuchyně. To je vlastně jediná větší investice, co se zařízení týče. Ostatní jsme dokupovali postupně a spoustu věcí jsme si udělali svépomocí. Vše se formovalo za chodu.
Všimla jsem si, že v chodbě máte litou podlahu is různými šmouhami. To byl záměr?
Jistě, i podlahu jsme si dělali sami a některé chyby jsou na ní schválně, protože mám ráda nedokonalost. Speciální betonový nátěr jsme nanášely ve čtyřech vrstvách a na závěr šla ještě těsnící vrstva.
