Domů Bývanie Prskající zásuvka a poplach v noční košili

Prskající zásuvka a poplach v noční košili

4

Tradují se různé legrační historky a vtipy, o ženách a automobilu. Z mého pohledu je řízení automobilu ještě brnkačka. I když se mnohdy stalo, že si mě nějaký vtipálek snažil natočit, když jsem se snažila zaparkovat svůj rudě červený Opel. Místo vyprávění story o ženách a jejich řidičském umění by se však mělo vyprávět o ženách a elektrice. Osobně jsem přesvědčená, že je velmi mnoho šikovných žen řidiček. Já se mezi ně samozřejmě počítám také, co na tom, že k parkování potřebuji malou ranvej. Jen takový detail. Ale žen, které by rozuměli elektroinstalaci, už je mnohem méně. Taková osvěta občas není na škodu. Díky elektrikářům Praha 5 jsem dostala alespoň základní školení o elektrice. Tady je můj skutečný příběh.

Electrical panel at a assembly line factory. Controls and switches.
Elektropohotovost

Z města na vesnici,

Přestěhovala jsem se do roztomilé vesničky na okraji Prahy. Do práce jsem to sice měla z ruky, ale vždy jsem měla raději klidnější oblast k životu. Je pravdou, že první dojem mě příliš nenadchnul. Za domem se pásly kozy. Ale brzy jsem si na ty holky zvykla. A nevadilo mi ani to, že nám často vypadával proud. Svíčky jsou přece tak romantické. O nějaké elektropohotovost jsem tenkrát neměla ani zdání. Bylo mi lehce přes dvacet. Prostě mladé tele.

Jednoho večera po návratu z práce jsem se unavená těšila do vany plné voňavé pěny a příjemný relax. Tak se také stalo a koupel jsem si řádně užila. Natáhla na sebe noční košili, když jsem spatřila, jak z vedlejšího pokoje něco světélkuje. Zvědavě jsem nakoukla, odkud to přichází. K mému zděšení můj obývák připomínal Las Vegas a ze zásuvky šlehaly jiskry. Zatracená elektroinstalace! Blesklo mi hlavou, zda na to nemám šplouchnout trochu vody, ale hned jsem se za tuto myšlenku pokárala. Celá vystrašená jsem běžela k sousedům, ale nikdo neotevřel. Byla sobota večer a chlapi v tuto dobu seděli většinou v hospodě.

Poplach v noční košili, pomůže elektropohotovost

Hospoda byla naštěstí jen přes cestu, takže jsem jí přeběhla, aniž bych si uvědomila, že mám na sobě jen tu noční košili. Rozrazila jsem dveře lokálu a křikla: nutně potřebuji chlapa! Věřte, že nejlepší scénáře píše sám život. Tohle by se snad ani vymyslet nedalo. Do malé garsonky se nacpalo asi 10 chlapů, ale nakonec situaci zachránili elektrikáři Praha 5. Od té doby mám na ně telefonní číslo ve svém mobilu. Člověk nikdy neví, kdy je bude potřebovat!

 

www.petrv-elektro.cz

 

4 KOMENTÁŘE

Exit mobile version